Úvod / O obci / Historie

Historie

Bohuslavice byly založeny asi kolem roku 1250, zřejmě na popud majitele dubického panství Benedy, nejvyššího lovčího moravského markraběte a pozdějšího krále Přemysla Otakara II, v jehož službách Beneda byl. Ten ve snaze co nejvíce využít území patřící k dubické tvrzi, prostřednictvím tzv. lokátorů povolával osadníky, rozděloval půdu a zakládal vesnice. Jméno lokátora se často dostávalo do názvu vesnice. A tak název obce Bohuslavice je zřejmě odvozen od jména Bohuslav, který byl v lidovém podání označován jako rybář, který spravoval rybníky patřící vrchnosti a za své věrné služby byl založením vesnice pověřen. První písemná zmínka o Bohuslavicích se však dochovala až z r. 1356, kdy již byla obec rozdělena na dvě kupní jednotky, které se pak dlouhou dobu dědily a prodávaly samostatně. Co však stojí za pozornost je skutečnost, že Bohuslavice byly od svého založení až do dnešní doby vždy téměř ryze českou obcí.

Jako celé okolí, tak ani Bohuslavice se nevyhnuly ve své historii mnoha válkám a pohromám. Střídala se období rozvoje s obdobími útrap. Na zdejší venkovský lid trvdě dopadala i robota při stavbách rybničních hrází za vlády Tunklů, které se táhly od Zábřehu až po Třeštinu a jejichž pozůstatky jsou patrny dodnes a dochovaly se i v místních názvech (Na hrázi). Tunklové byli stoupenci Jiřího z Poděbrad a tak jejich statky velice utrpěly vojsky uherského krále Matyáše Korvína. Další útrapy zdejšímu lidu přinesla třicetiletá válka, kdy se přes toto území přehnalo několik vojsk - kozáci, vojska Albrechta z Valdštejna, Uhři, ale největší ukrutenství snad páchali Poláci, proti kterým tehdy povstal lid ze širokého okolí a Poláky vyhnal. Ale největší zlo, hmotné a mravní škody snad zaznamenaly války švédské. Švédové přepadali vesnice, brali co mohli, požadovali výpalné. V této válce byly celé Bohuslavice zničeny. Vypráví se, že tehdy zbyli z celých Bohuslavic pouze jeden čeledín a jedna děvečka. Poté byla obec znovu osídlena novými lidmi a za zmínku stojí, že zde opět nebyl ani jeden Němec. Uvádí se, že již v r. 1771 měly Bohuslavice 338 obyvatel a v r. 1890 již 587 obyvatel. Od zrušení roboty v r. 1848 nastaly velké změny, skončila vrchnostenská správa a byla utvořena obecní samospráva v čele s rychtářem. V letech 1863-4 zde byla postavena první školní budova a potěšující je, že škola se tu udržela po celou dobu dodnes. Za zmínku stojí požár 18.8.1875, který zničil 26 domů. Po tomto požáru byl v r. 1880 založen v obci sbor dobrovolných hasičů, který je stále činný.

Metlou obce byly časté epidemie a záplavy. V r. 1832 zemřelo na choleru během 14 dnů 50 osob. Záplavy způsobené protržením ochranných hrází kolem řeky Moravy byly v r. 1814, kdy voda v obci stála 14 dnů a pobořila mnoho domů, dále v r. 1883, 1938 a poslední v r. 1997. Naše obec s řekou Moravou bojuje celá léta, hráze byly několikrát navyšovány a opravovány.

Tunklovy rybníky byly vypuštěny až v polovině 19. století, avšak získaná půda byla i po odvodnění velmi vlhká a za sucha velmi tvrdá. V r. 1913 byly provedeny rozsáhlé meliorace pozemků, v tomtéž roce byl do obce přiveden elektrický proud z elektrárny v sousedním Háji. Významným hospodářským činem bylo v r. 1905 založení Mlékařského družstva a výstavba mlékárny, v. r. 1924 stavba silnice do Háje, v r. 1930 první autobusové spojení na lince Lukavice - Rohle, v r. 1933 zřízen telefon. Rok 1938 nebyl šťastný, v létě byl dobytek napaden slintavkou a kulhavkou, v září se po velikých deštích protrhly hráze a Bohuslavice "vyčnívaly jako ostrov uprostřed vodní záplavy". Voda odplavila půdu a zanechala štěrkoviště, napáchala hrozné škody. V tomtéž roce byla vyhlášena úplná mobilizace a poté přijat mnichovský diktát a i ryze česká obec Bohuslavice připadla do sudetského území Německa a byla přejmenována na Bohuslawitz.

V r. 1948 bylo Mlékařské družstvo zrušeno, v r. 1957 bylo i přes značný odpor místních zemědělců založeno zemědělské družstvo, které se v r. 1960 sloučilo se sousedním dubickým a existuje dodnes, ale již jako Dubická zemědělská a.s.

V letech 1948 - 1990 se ani naše obec nevyhnula socializaci. V té době byla v obci vybudována - tehdy v akcích "Z"- mateřská škola, dešťová kanalizace, zatrubněn potok protékající obcí, postaven areál pro zahradní slavnosti a karnevaly, opravena požární nádrž, postavena hasičská zbrojnice a jídelna, a poslední velkou akcí byla výstavba kulturního domu s pohostinstvím.

Dalším větším přelomem v historii obce byly volby v r. 1990, kdy se poprve od r. 1948 vybírali do čela obce kandidáti ze 4 kandidátek. Ani toto vedení obce nezahálelo. V r. 1992 byl v obci vybudován obecní vodovod, v r. 1993 plynovod, v letech 1995 - 97 se budovala snad největší investice v historii obce vůbec a na tehdejší dobu velice moderní - čistírna odpadních vod s vakuovou splaškovou kanalizací.

V červenci 1997 - těsně před dokončením kanalizace - postihla naši obec povodeň. Ochranné hráze opět neudržely nápor vody a protrhly se na dvou místech. Nejprve u Lesnice, ale naši obec nejvíce postihlo protržení hrází u cesty na Lukavici. Celý katastr obce se ocitl týden pod vodou. Starší lidé, děti a dobytek byli evakuováni, bylo pobořeno 9 domů, ale všechny domy byly větším či menším dílem vodou poškozeny. Obrovské škody byly způsobeny i na obecním majetku a na polích. S pomocí mnoha obcí z celé republiky, různých firem, charitativních organizací a dokonce i jednoho občana z Kanady, se nám do jednoho roku podařilo největší škody odstranit. Pro starší lidi, kteří přišli o přístřeší postavila obec za pomoci dárců nájemní dům (v místním názvosloví penzion) a veškeré povodňové opravy byly zakončeny opravami všech místních komunikací. Pravdou zůstává, že každé neštěstí lidi v obci vždy sjednotí a zmobilizuje jejich síly. To, jak se bohuslavičtí občané dokázali vypořádat s takovým neštěstím, zasluhuje úctu a obdiv. Ale život jde dál.

Literatura:
Bohuslavice od nejstarších dob po dnešek, Bohuslavice 1980.